Vracím se do Pittsburghu! *6*

16. dubna 2018 v 19:20 | Klér |  Vracím se do Pittsburghu
JUSTIN

Byl jsem z toho úplně v háji. Nikdo nemluvil... až najednou... "U jeho těla.. se našel i dopis pro Briana," přerušil ticho Ben. V tu chvíli jsem málem spadl ze židle. Úplně jsem ztuhl... t-to snad ne. Bylo mi najednou tak špatně ze mě samotného. "A otevřel si ho?" vyhrkla ze sebe Debbie. Ben jen zakroutil hlavou, v tu chvíli se mi do očí nahrnula další várka slz. Nebýt mě, nic by se nestalo. Myslím si že všichni okolo tohoto stolu to ví... ví to, co si myslím. "N-neměl... jsem... se plést Brianovi do života…" zlomil se mi hlas. "Ale, Sunshine?! Co to povídáš..." objala mě Debbie, když jsem se chystal k odchodu. "Ty jsi to
nejlepší, co toho zmetka mohlo potkat. Ty jediný si v něm dokázal probudit to jeho ledové srdce, které... po tvém odchodu pomalu zase začalo zamrzat," vydechla a stiskla mě silněji. Také jsem ji objal a začal ji brečet do trička.
 

Vracím se do Pittsburghu! *5*

4. dubna 2018 v 11:11 | Klér |  Vracím se do Pittsburghu
JUSTIN

Otevřely se dveře a Ben mě beze slova objal a dlouze držel. Až mě to zaskočilo. Ale nebránil jsem mu, cítil jsem, že to potřebuje. Na oplátku jsem jej objal taky. Slyšel jsem, jak popotáhl. Asi se mám na co těšit. Když mě pustil, pozval mě dovnitř. "Ahoj, Huntere," mávl jsem mu a usmál se. "Ahoj, Justine," vstal z křesla a šel mě také obejmout. "Posaď se u nás, máš žízeň?" zeptal se zdvořile Ben, posadil jsem se. "Ne, nemám," pousmál jsem se. Jejich nový dům na mě působil ponurým dojmem. Vše bylo strašně tmavé, žaluzie téměř zatažené. "Jak je na tom Brian?" posadil se vedle mě. "Jo, už vypadá o moc lépe, než když jsem ho viděl poprvé." Alespoň to mu na chviličku vykouzlilo úsměv na tváři.

Vracím se do Pittsburghu! *4*

28. března 2018 v 10:00 | Klér |  Vracím se do Pittsburghu
JUSTIN

Už jsem se oblékal, že půjdu na tu prohlídku domu, který pro nás vybrala Jennifer, když tu mi zvonil telefon. Podíval jsem se na jméno volajícího: "Brian".

J: "Ahoj, Bri, děje se něco?" zvedl jsem to překvapeně.
B: "Justine, prosím, nechoď na žádnou prohlídku domu," řekl vystrašeně.
J: "Proč? Stalo se něco?" dost mě znepokojil.
B: "Měl jsem zlý sen. A navíc... mám stále Britin... není třeba nic jiného," vydechl.

Počkat... on si nechal Britin, i přes to, že jsem odletěl? Teď jsem nevěděl, co si myslet. "Dobře, nepůjdu," vydechl jsem plný překvapení. Rozloučil jsem se s ním a zavěsil. Co to mělo sakra znamenat? Zavolal jsem Jennifer, aby prohlídku a celkový zájem o dům zrušila, že už dům máme. V hlavě mi šrotovalo, proč si jen Britin nechal. A co, že se mu zdál hnusný sen, vždyť nikdy na sny nedával... zůstal jsem oblečený a vydal jsem se za ním do nemocnice.
 


News *2*

28. března 2018 v 8:00 | Klér |  News
Zdravím všechny věrné, i nově příchozí, čtenáře.
Nedávno, tak... tři nebo čtyři dny zpátky, jsem narazila na tuto PETICI. Cílem petice je vlastně snaha docílit toho, aby se natočila nová série Queer as Folk, i po tolika letech.


Vracím se do Pittsburghu! *3*

17. března 2018 v 12:30 | Klér |  Vracím se do Pittsburghu
JUSTIN

Celý den jsem byl jako na trní, nevěděl jsem, co dělat. Neměl jsem vůbec hlad, ještě, že tu pro mě byla Daphne a Debbie. Jinak bych to opravdu nedával. Doufal jsem, že se doktorům ta rakovina podaří odstranit už konečně celá. Pomáhali mi vybrat dům, kde bychom mohli bydlet. Nebylo to nic lehkého, tak jsem pozval mamku, ta se v tom přeci jen vyzná. "Ahoj, zlatíčko," silně mě objala, neviděli jsme se prakticky od doby, co jsem odletěl do NY. "Ahoj, mami, rád tě vidím." pohladil jsem ji po zádech. Pustila mě a usmála se.

Vracím se do Pittsburghu! *2*

7. března 2018 v 13:00 | Klér |  Vracím se do Pittsburghu
JUSTIN

Stál jsem tam jako opařený. "Můžu si tu nechat věci?" vyhrkl jsem, musím za ním. "Jistě." hodil jsem si kufr dozadu do kumbálu. Ani jsem se nezeptal, proč tam Brian leží, vydal jsem se rovnou za ním. Před očima jsem měl ty nejčernější scénáře. Takový to strach jsem o něj už dlouho neměl. Hned, co jsem přišel do nemocnice, zamířil jsem na nejbližší sesternu a ptal se jich, kde leží Brian a jestli by mi mohl někdo říct, co s ním je. "A jste rodinný příslušník?" ptal se mě doktor. Kurva teď mi to nebudou chtít říct... "Ne tak docela, jsem jeho..." dlouho jsem přemýšlel, jestli to vlastně můžu říct, "partner." nakonec jsem to řekl. "Zavřete dveře a posaďte se tu, prosím," ukázal mi na židli.

Celou dobu jsem nemohl uvěřit tomu, co mi doktor říkal... rakovina se mu znovu vrátila. Slzy se mi pomalu spouštěly. Není na tom dobře... strašně mě píchalo u srdce. "Můžu ho, prosím, vidět?" ani jsem sám nevěděl, jestli ho chci vidět... ale cítil jsem, že mě potřebuje u sebe. "Jistě.," odvedl mě před jeho pokoj. Přes prosklené dveře jsem se podíval dovnitř, zrovna spal. Tak pohublý už na pohled. "Jak... jak dlouho tu leží?" zlomil se mi na konci hlas. "Více, jak dva měsíce, myslím." odpověděl doktor, zdvořile se omluvil, že už musí jít. Asi pět minut jsem stál před dveřmi, než jsem sebral odvahu jít dovnitř.

Vracím se do Pittsburghu! *1*

26. února 2018 v 10:00 | Klér |  Vracím se do Pittsburghu
JUSTIN

V letadle jsem si sedl na své místo u okénka a připoutal se. Se slzami v očích jsem se podíval ven, můj pohled směřoval na modré nebe, do kterého brzy vzlétnu. Opravdu je tohle správná cesta? Dokážu bez něho dále žít? Proč se nepřišel rozloučit? Možná nechce způsobit větší bolest nám obou... ale... rád bych ho alespoň naposledy obejmul. Sklopil jsem pohled a pohrával si s prsty, mám teď v hlavě strašně velký zmatek, v srdci bolest... takovou bolest ani slovy vyjádřit nejde. Povzdechl jsem si a popotáhl... "Nikdy na tebe nezapomenu, vždy tě budu milovat..." šeptl jsem si pro sebe. Jak bych ale mohl zapomenout... na něho nezapomene nikdo... přes víčko se mi přehouply slzy...

Download

22. února 2018 v 16:45 | Klér
Seriál můžete sledovat i online: ZDE
Nebo si jej můžete postahovat:
1. série - komplet ZDE
Jednotlivé díly:
E01 - Premiere

2. série - komplet ZDE
Jednotlivé díly:

3. série

4. série

5. série
E01 - Move and Leave
E02 - Back in Business - obsahuje i E01

Petice která požaduje pokračování seriálu ZDE!

Pokud některý z odkazů nejde, brzy doplním! :)

It's not over.

13. února 2018 v 16:00 | Klér |  Jednodílovky

Varování: Sad end

BRIAN

Den začal poměrně stejně jako každý jiný, ráno vstát, jít do práce a udělat pár reklam, aby bylo vše ok. Zaběhl jsem si na rychlý oběd do jídelny, a kdo tam dnes nemá službu... Justin. Usmál se a hned si přišel pro pusu, ochotně jsem mu ji dal. ,,Co to bude, pane?" zeptal se a připravil si notýsek. ,,To, co obvykle," pousmál jsem se. Zapsal si to a když kolem mě procházel, aby dal lísteček kuchaři, plácl jsem ho po zadku. Nadskočil a s ještě větším úsměvem odešel. Jídlo jsem si vzal s sebou a musel se vrátit zpět do práce.

JUSTIN

Byl jsem rád, že jsem ho mohl vidět. Zítra je moje promoce... a já bych strašně rád pozval Briana... ale bojím se, a zatím nebyla vhodná chvíle. Večer se máme sejít v Babylonu, to je má poslední a jediná příležitost se ho zeptat. Sice znám jeho odpověď... risknout to ale můžu.

Kam dál