Vracím se do Pittsburghu! *2*

7. března 2018 v 13:00 | Klér |  Vracím se do Pittsburghu
JUSTIN

Stál jsem tam jako opařený. "Můžu si tu nechat věci?" vyhrkl jsem, musím za ním. "Jistě." hodil jsem si kufr dozadu do kumbálu. Ani jsem se nezeptal, proč tam Brian leží, vydal jsem se rovnou za ním. Před očima jsem měl ty nejčernější scénáře. Takový to strach jsem o něj už dlouho neměl. Hned, co jsem přišel do nemocnice, zamířil jsem na nejbližší sesternu a ptal se jich, kde leží Brian a jestli by mi mohl někdo říct, co s ním je. "A jste rodinný příslušník?" ptal se mě doktor. Kurva teď mi to nebudou chtít říct... "Ne tak docela, jsem jeho..." dlouho jsem přemýšlel, jestli to vlastně můžu říct, "partner." nakonec jsem to řekl. "Zavřete dveře a posaďte se tu, prosím," ukázal mi na židli.

Celou dobu jsem nemohl uvěřit tomu, co mi doktor říkal... rakovina se mu znovu vrátila. Slzy se mi pomalu spouštěly. Není na tom dobře... strašně mě píchalo u srdce. "Můžu ho, prosím, vidět?" ani jsem sám nevěděl, jestli ho chci vidět... ale cítil jsem, že mě potřebuje u sebe. "Jistě.," odvedl mě před jeho pokoj. Přes prosklené dveře jsem se podíval dovnitř, zrovna spal. Tak pohublý už na pohled. "Jak... jak dlouho tu leží?" zlomil se mi na konci hlas. "Více, jak dva měsíce, myslím." odpověděl doktor, zdvořile se omluvil, že už musí jít. Asi pět minut jsem stál před dveřmi, než jsem sebral odvahu jít dovnitř.


Potichu sem si vzal židli a dal si ji k jeho posteli. Sedl jsem si na ni a jen ho pozoroval, jak spí. Byl bílý, jak stěna. Nedalo mi to a pohladil jsem ho po ruce. Pohnul se. ,,Promiň já... nechtěl jsem tě vzbudit," šeptl jsem. "Justine?" snažil se otevřít oči. Chytil jsem ho za ruku, "Ššš... lež, o nic se nepokoušej, jsem tady, Bri," pohladil jsem ho po vlasech. Pousmál se, "Vrátil ses v celku rychle," vydechl. "Jak nejrychleji to šlo, ale... proč jsi mi to neřekl dřív? Myslíš si, že kdybych to věděl, tak bych dal přednost nějaké pitomé kariéře před tebou?" znovu se mi spustily slzy. Úsměv mu opadl. Nic neříkal. !Bri, promiň, já jen... mohl jsem se zbláznit, když mi Debb řekla, že jsi v nemocnici," vydechl proud vzduchu a nadechoval se, že něco řekne, ale vešel do místnosti doktor. "Pane Taylore, mohl byste ještě na chviličku?" vyzval mě doktor. Přikývl jsem a šel za ním. "Potřebuji, abyste jej přesvědčil o tom, aby podstoupil další operaci. Odmítá ji a rakovina se pomalu začíná šířit." Tak tohle mě málem dostalo. Musím ho za každou cenu přesvědčit... nechci o něho přijít. "Udělám vše, co bude v mých silách," vydechl jsem zhrozeně. "Ale dnes již musíte jít," odvedl mě ven... ani rozloučit jsem s ním nemohl. Bolelo mě to. No jo... ale kam teď půjdu. Brianův loft je obsazený. Vzpomněl jsem si, že mám zavazadla v jídelně. ,,Debbie, je Michaelův pokoj ještě volný?" povzdechl jsem si, když jsem si bral věci. "Jo, je. Proč?" podívala se na mě při úklidu. "Nemám kam jít, mohl bych?" Pousmála se, ,,To víš, že můžeš, Sunshine." objala mě a společně jsme uklidili jídelnu a šli k ní domů. Nemohl jsem usnout... stále jsem myslel na Briana.

Ráno jsem Debb pomohl připravit jídelnu, dala mi něco na zakousnutí. A hned jsem razil za Brianem. Myslel jsem na to celou noc, bojím se, aby už nebylo pozdě. Pustili mě k němu... "Sunshine," usmál se, vypadal lépe, než včera. ,,Bri, omlouvám se, že jsem se včera nepřišel rozloučit. Už mě sem pak nechtěli pustit.," pousmál jsem se. "To je v pořádku," pousmál se a já ho políbil. "Že se nechystáš tady ten svět opustit, že ne?" vydechl jsem. "Nevím, o čem to mluvíš," vypadal zmateně. "Doktor mi řekl, že nechceš podstoupit další operaci," pohladil jsem ho po vlasech. "Tak ty už taky?" řekl otráveně. "Raději chcípnu jako chlap, než jako nějakej vykastrovanej buzík," odstrčil mi ruku. "Briane..." povzdechl jsem si, "máš Guse, máš mě..." "Ale to mi koule nenahradí!" vyjekl na mě. "Kurva, Briane, víš, že tvým rozhodnutím mi strašně ublížíš? I bez nich bys měl strašně velkou cenu, ty nestárneš, jsi ten nejkrásnější a neodolatelný. Do prdele... jsi Brian Kinney!" nahrnuly se mi slzy do očí a zvedl jsem se a chystal se k odchodu, nedokážu to... jen tak sedět. "Justine!" jeho hlas mě zastavil. Otočil jsem se k němu ve dveřích a čekal jsem, co chce. "Ty..." odmlčel se, "bys mě kvůli tomu neopustil?" řekl sklesle. "Zbláznil ses?!" díval jsem se na něho, jak na největšího blázna. "Ano, je pravda, že sex je jeden z důvodu, proč tě miluju... ale není to ten hlavní důvod, Briane. A i tak si v posteli užijeme..." vydechl jsem. Chvílema se bojím, co si to o mně vůbec myslí. "Tak dobře..." svěsil hlavu. Vrátil jsem se k jeho posteli. "Doufám... že není pozdě," pousmál jsem se, otřel si oči a obejmul ho. "Budu tady, dojdu pro doktora, ano?" jen přikývl. Šel jsem pro doktora, aby mu Bri oznámil, že se rozmyslel. "Pane Kinney, chtěl jste se mnou mluvit?" obešel jsem ho a hned zamířil k jeho posteli, abych ho chytil za ruku a dodal mu odvahu. "Já... na tu operaci půjdu," ruku mi stiskl. "Myslím, že si na vás místo najdeme už dnes, je potřeba tedy co nejrychleji," viděl jsem to zhrození v Brianových očích. "Budu tady stále s tebou," šeptl jsem mu do ucha. Za nedlouho se doktor vrátil. "Zhruba za dvě hodiny byste mohl na sál, nejedl jste a ani nepil, že?" zeptal se ho. "Ne, ještě ne," podíval se dolů. "Dobrá, tak provedeme nějaká vyšetření," cítil jsem, jak se mu malinko klepe ruka. "Budu vás muset požádat, abyste počkat venku," zvedl jsem se. "Za jak dlouhou dobu bych za ním mohl?" zeptal jsem se. "No, nejlepší by bylo, kdyby až někdy později večer. Kolem sedmé hodiny," docela mě znepokojil, že to bude trvat téměř celý den. "V sedm hodin jsem tu jako na koni," pohladil jsem ho do vlasů. "Miluju tě!" šeptl jsem mu těsně u rtů a pak jsem ho vášnivě políbil.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | Web | 7. března 2018 v 13:58 | Reagovat

Jsem ráda, že se Brian rozhodl jít na operaci :-) Moc se těším na pokračování! :-)  :-D

2 Karin Karin | 7. března 2018 v 21:22 | Reagovat

Doufám že se uzdravy. :-(

3 stastnavyhra stastnavyhra | E-mail | Web | 8. března 2018 v 17:32 | Reagovat

Pojďte s námi soutěžit! Kupujete si losy ale neradi za ně platíte? A co takhle sbírat je na internetu? Losování o peněžní výhry je každý týden a to vše ZDARMA! www.stastnavyhra.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama