Červen 2018

Po 13 letech... zase spolu

8. června 2018 v 22:35 | Klér |  News
Možná někteří z vás zaregistrovali to, že se před několika týdny sešlo pár herců z QAF (konkrétně to byli: Gale Harold, Peter Paige, Scott Lowell a Sharon Gless) v Kanadě, kvůli jednomu rozhovoru.

Ale to, co vyšlo dnes?
Sešla se celá banda QAF! Když jsem to viděla, nemohla jsem tomu uvěřit... a nejen fotky. Jsou tam i útržky rozhovoru pro časopis Entertaiment. Také natočili i krátké video, to najdete ZDE, a fotografie ZDE!

Vypadá to, že si to všichni strašně moc užili, a jak zaznělo ve videu: "It's family!" [Je to rodina]. Je skvělé, že mají mezi sebou stále tak blízké vztahy. Někteří se jistě schází i mimo takovéto příležitosti... jsem, dovolím si říci, hrdá na to, co dělají, co už udělali, a co teprve přichystají.

Jsem strašně ráda, že jsem na QAF narazila, sice s několika letým zpožděním... poprvé jsem seriál dokoukala celý minulý rok, ale zajímala jsem se o něj zhruba v roce 2012 - 2013, opravdu je to déle. Jsem ráda, že takoví lidé jsou! A určitě by bylo zajimavé vidět pokračování seriálu.

A tady jsou některé fotografie, více jich naleznete v odkazu.




Vaše Klér...

Vracím se do Pittsburghu! *9*

5. června 2018 v 15:12 | Klér |  Vracím se do Pittsburghu
Milí čtenáři, myslím, že si z mé strany zasloužíte omluvu a vysvětlení. Části bohužel nevycházejí pravidelně a ani tak dlouhé, jak byste si zasloužili. Není to však tím, že by mě psaní nebavilo (i když jsou chvíle, kdy se mi do toho vůbec nechce), ale spíš kvůli času... škola, moje osobní zájmy a také dodělávám autoškolu. Je toho teď opravdu hodně.

Co se týče tohoto příběhu, tak ho samozřejmě dopíši, ale nadále budou spíše vycházet jednodílovky, až do doby, dokud si nepředepíši celý příběh, abyste nemuseli čekat na pokračování dlouhou dobu.

Děkuji za pochopení a stálou přízeň.
Vaše Klér


BRIAN

Po probuzení na mě čekalo sladké překvapení. U mé postele seděl Justin a usmíval se. "Sunshine..." šeptl jsem. Jeho úsměv se hned několikanásobně zvětšil a pohlédl mi do očí. "Jak se cítíš?" uculil se. "Ještě lépe, když tě vidím," co se to se mnou děje? To teď budu takhle nechutně sladký?
Tyto myšlenky jsem ale hned zahnal, když se ve dveřích objevila sestra, která mi nesla snídani. "Dobré ráno, pane Kinney. Nesu vám snídani," taktéž mi věnovala úsměv, můj pohled se ihned ale vrátil k Justinovi, "Děkuju," řekl jsem ze slušnosti. "Moc tě bolí to oko?" jen co to dořekl, hned se mi vybavil včerejšek.